Lidské zdroje nebo lidský kapitál?

12.11.2019

Současné firmy, tedy ty, které jsou na špici ve svých oborech, dobře rozumějí tomu, že základem jejich úspěšného fungování jsou lidé, kteří je tvoří. Lidé, kteří přinášejí inovace, jsou ochotni sdílet a dále rozvíjet svůj potenciál a dělit či násobit svoji energii.

Nedávná, a stále ještě patrná situace na trhu práce otevřeně ukázala, že firmy, které dlouhodobě nepracovaly se svými "lidskými zdroji", nejsou schopny tento deficit v krátkém čase dohnat, byť se o to snaží jednorázovými pobídkami především finančního charakteru. Možná je to právě proto, že o lidech ve svých firmách uvažují jako o "lidských zdrojích" (human resources) namísto lidského kapitálu (human capital), kterým disponují a který musejí dále kultivovat a rozvíjet.

Personální manažeři ve všech částech světa v poslední době hledají, jak označovat sami sebe. Někteří se začali označovat jako "manažeři štěstí" (happiness managers), což zavádí domněnkou, že jsou schopni řídit či zařídit štěstí někoho jiného. Je to představa lákavá, avšak iluzorní. Budou-li firmy kultivovat human capital skládající se z jednotlivých lidí, kteří jsou nositeli potenciálu, znalosti, schopnosti, emocí, názorů a postojů, namísto péče o lidské zdroje, pak mohou přinášet skutečný smysl a hodnotu svému podnikání a vytvářet podmínky pro to, aby lidé nacházeli svá štěstí.