Z vězení na svobodu

V létě a o prázdninách se vydáváme na nejrůznější cesty. Ačkoli opouštíme fyzický prostor a cestujeme na nejrůznější místa, do vzdálených či méně vzdálených zemí a krajů, často přitom zůstáváme uvězněni v mentálním prostoru utvořeného z našich přesvědčení. Skvělá kniha Lisy Genovy Poslední věta, která popisuje život s nemocí ALS (amyotrofická laterální skleróza), ne náhodou začíná citátem perského básníka ze 13. století Rúmího, který zní: "Proč zůstávat ve vězení, když dveře jsou dokořán?"

Naše vnitřní vězení mohou být tvořena nejrůznější nefunkčními a nepodporujícími tvrzeními, která jsme v průběhu let nahráli do svých mentálních systémů a přijali je jako pravdivá (například "Raději na sebe neupozorňuj, ať nemáš problémy." nebo "Každá změna vede k horšímu" a celá řada dalších). Nefunkčním vnitřním přesvědčením je věnována celá jedna kapitola v Kapesním kouči a nese název Skrytí sabotéři. Pro opuštění tohoto vězení či alespoň pootevření jeho vrátek může být užitečné zamyslet se nad tím, jaké přesvědčení by pro vás bylo silnou podporou ve všem, co (právě) děláte a jak byste doplnili následující nedokončenou větu:
"Jaké by to bylo, kdybych byl(a) přesvědčený(á), že..."

Pokud najdete takové tvrzení, představte si situace, v nichž by vám takové přesvědčení pomáhalo a opakujte si tento výrok v nejrůznějších každodenních momentech. Dejte mu prostor, aby zakořenil a stalo se vaší přirozenou oporou.
Spoustu dalších podnětných otázek vztahujících se k našim skrytým sabotérům obsahuje nejen kniha, ale také Kapesní sebekoučovací karty, s krásným obrázkem nasvíceného slona z dílny ilustrátorky Magdaleny Konečné. Připomíná, že změnit perspektivu a podívat se na věci z různých úhlů pohledu, může být objevné a osvobozující.